Láska k vlasti.

Vojtěch Nejedlý

Láska k vlasti.
Lásko k vlasti! plamene Božského Ducha, živote zlatého věku! V růžové kráse, v zvýšujícý Mocnosti přiviň se k Čechům! Tebou divy tvořili otcové, V bitvě hromové třepila hrstka Svorného lidu slávou spité Vítěze skostlého světa. Z pustin se co proudové valili Do Čech plukové slídného vojska, Skály se třásly, řeky schly, a Země se změnila v pouště. Z ticha tvoji povstali synové, Lvové zbraně se chopili, třeli Zástupy strašných národů, a Evropa v svobodě stála. 6 Tebou ráje štěpili v pokoji, Čilé k věčnosti křídlili duchy, Pronikajícým okem prošli Hlubiny přirozenosti. Rozdrtivše okovy mrákoty V stínu laskavé moudrosti sedíc Blažili se, a v štěstí plynouc Zpívali zvěčněné písně. Lásko svatá! pramene svornosti, Sýly, slávy a neviny rajské! Jiskry jsy ohně nebeského Vtrousyla po zemi lidné: Y hned láska k vlasti se každého Stavu, každého zmocňuje věku, Srdnaté duchy zplameňuje, Bázlivé vzbuzuje k činům; Láska trůn si v ourodné krajině Pevní, na hoře zelené staví Praporec, v palácy se pyšní, S mudrcy v samotě plesá. Jako k bratru k Čechovi tiskne se Čech, a srdečně pracuje pro vlast; Život y jmění sázý rád, by V lícné se zastkvěla slávě. 7