Jaro.

Vojtěch Nejedlý

Jaro.
Jaro rozdrtilo kruhy Vypínavé násylnosti, Všecky živé nebes pruhy V zmlazované spanilosti Povstávají k oslavení Vznikajícých vyražení. 110 Milosti a krásy schránky Otvírají květné brány; Tuť se rojí radovánky, Zvučné háje lid y pány Rozkošnými zpěvy loudí, Že pán s sprostým v ráji bloudí. Y my milencové v květu Sladnoucýho živobytí Leťme k mladistvému světu, Než se shrne hromobití, Jeho krásy požívejme, Srdečně sy zazpívejme: Jak stín krása milostného Věku zmizý s okouzlením, Dokud běhu radostného Cestu nebe potěšením Stele svému vyvolency, Ozdob sobě hlavu věncy! Uží rozkošného máje Lahodnosti jako dítky, V lůnu veselého ráje Zbírej rozkošnosti kvítky, Běž, kam moudrost jasná vodí, Kde y láska divy plodí. 111 Vyvol v blesku plesů živých K společnosti srdce věrné, Abys v boji vzteků divých Přemohl příkořenství perné, Abys chodě při moudrosti Dobyl stálé blaženosti.