Zahradník.

Vojtěch Nejedlý

Zahradník.
Co se vypínáte, Kvítkům posmíváte Panny růže kvetoucý? Vejdeteli v sady, Rozkládáte vnady Se co hvězdy lesknoucý. Kdož se rovnat může, Vámli v tváři růže Sněžnou bělost červení, Nebo oko černé Bídy pudíc perné Lidem kouzlí blažení? Vašíť krásou jasnou Pěkné blesky hasnou, Zlato, rod a sláva mře; Mládcy řekou brodí, V plameny se hodí Z lásky pro milenky své. Jako slunce živé Dívky milostivé V máji divy tvoříte! 129 Však co outlé kvítky Hrdé krásy dítky Hlavy v letě kloníte! Z mrtvých v krátkém čase Vyjdou nové zase Na zahradě květinky. Jak jen jednou zvadnou, Na tvářili zmladnou Vaše růže, dívčinky?