Žádost.

Vojtěch Nejedlý

Žádost.
Kyžbych na den ptáčkem byl, V sadybych se pustil, 136 Do květin se pěkně skryl, Mladou růží šustil. Z sadubych se k nebi nes, Prohlídl širá města, Skrze pole, skrze les Máby byla cesta. Kde svůj mívá Běla byt, Kudy ráda chodí, Sebou láskou spitý lid Květinami vodí; Kde své lásky trápení Jako slavík jeví, Studem tvář sy červení, Že má svědkasvědka, neví. Jakbych dívce s radostí Pěkné písně zpíval, Vroucý na ni milostí S větvičky se díval! Kdyby po mně vzdychala, Tměla krásné líce, Pělbych: Milkas volala, Zde jsem, neplač více. 137