Prosba.

Vojtěch Nejedlý

Prosba.
Zachovej ó Bože! krále, Zastaň otce milého, 97 Který v potýkání stále Hájí lidu věrného! Jako příval nepřátelé Smrt a zkázu nesoucý Na loupeže vtrhli směle Do krajiny kvetoucý. V hrozné bouři starostlivý Otec svolal hrdiny, Sprostil vůdce povážlivý Způrných hostí krajiny. Jak lev honě protivníky Hledí zmařit rozbroje, Líté skrotit bojovníky, Světu zýskat pokoje. Ach! hrom bitvy s zradou míří Na hrdinu dobrého; Vztek se zmahá, hrůza víří V lůně světa skostlého. V zmatku k trůnu Nejvyššího Poďme věrní Čechové! Za vládaře nejdražšího Prosme vroucý hlasové: 98 V boji Bůhby štít a skála Františka nám zachoval, Aby Jím vlast milá stála, S námi dlouho panoval, By se Jeho slavné činy Jako hvězdy zastkvěly, Šťastným lidem do končiny Světa hlučně letěly. Bůjné vojny nebouřily V naší tiché krajině, Čest a láska rozplodily Hojnost v štědré dědině, Aby moudrým panováním Zlatý věk sy klenul byt, Vňucy řekli s vychloubáním: Král náš jak Bůh blažil lid.