Láska bratrská.

Vojtěch Nejedlý

Láska bratrská.
Jak se vzbudí dennice, Běžím do zahrádky, Kde má chová květnice Pěkné krafiátky. V ní se dívám s radostí Na své zlaté kvítky, Kterak rostou s bujností Jako zdárné dítky. Tu se směje růžička, Tady měsýc hraje, Tamto rdí se slzyčka, Vůkol máček zraje. Nyní svítí slunéčko Na strakaté kvítí, Jak mé plesá srdečko, Když se rosa třpytí. 145 Oko chtivé tam a sem Vyděšeně hledí; Když se tvoří v nebe zem, Sladkou slzu cedí. Každá žíla okřívá, Srdce poskakuje, Neb se slavík ozývá, Rozkoš zvelebuje. V moři ranní radosti Zatopený stojím, V máji živé mladosti Milým snem se kojím. V mžiknutí mne bratříček Z krásného sna budí, Hned se z mysli slavíček, Hned y kvítí pudí. Ten se v lásce nevinné K bratru upřímnému Jako víno přivine K stromu zmužilému. Jen mne tiskne k srdéčku, Líbá vroucně líce. Netěšíš mne kvítečku, Ani ptáčku více! 146