Požívání života.

Vojtěch Nejedlý

Požívání života.
Jako střely dnové letí, Krása mře a závist hasne; Smrt tě lapne v blesku slávy, Cézar buď sy, nebo Plato. Což to na plat, že ti růže V tváři kvetou, že tě Boha Lidé nesmyslní slaví, Moudrosti se klaní světy; 12 Že svým vtipem vyměřuješ Sluncy běh a hvězdám stany, Vzdorujícým mořem kvapě Hledáš nestvořených světů? Blesk tvá sláva, stín tvůj rozum, Vplyne v moře nepaměti, Neřídí-li vznešeného Ducha moudrost vyjasněná! Život tvůj hrob, zoškliví ti Přítomnosti ráje, jestli Mírnost neskrocuje kroků Divokého rozkošníka. Vytrhni se z klepet slepé Nemožnosti, roztřep pouta Nerozumu; hodiny se Uchop dnešní, než duch zemdlí! V květu mladosti a v lůnu Rozkoše své čelo věncy Krásýcými oviň, plésej V milých přátel společnosti; Uží všeho v mírnosti, a Jasným okem hledě v propast Budoucnosti, smrti jako Přítelkyně očekávej! 13