Prosba.
Zachovej ó Bože! krále,
Zastaň otce milého,
97
Který v potýkání stále
Hájí lidu věrného!
Jako příval nepřátelé
Smrt a zkázu nesoucý
Na loupeže vtrhli směle
Do krajiny kvetoucý.
V hrozné bouři starostlivý
Otec svolal hrdiny,
Sprostil vůdce povážlivý
Způrných hostí krajiny.
Jak lev honě protivníky
Hledí zmařit rozbroje,
Líté skrotit bojovníky,
Světu zýskat pokoje.
Ach! hrom bitvy s zradou míří
Na hrdinu dobrého;
Vztek se zmahá, hrůza víří
V lůně světa skostlého.
V zmatku k trůnu Nejvyššího
Poďme věrní Čechové!
Za vládaře nejdražšího
Prosme vroucý hlasové:
98
V boji Bůhby štít a skála
Františka nám zachoval,
Aby Jím vlast milá stála,
S námi dlouho panoval,
By se Jeho slavné činy
Jako hvězdy zastkvěly,
Šťastným lidem do končiny
Světa hlučně letěly.
Bůjné vojny nebouřily
V naší tiché krajině,
Čest a láska rozplodily
Hojnost v štědré dědině,
Aby moudrým panováním
Zlatý věk sy klenul byt,
Vňucy řekli s vychloubáním:
Král náš jak Bůh blažil lid.