SIROTKŮM

Jan Neruda

SIROTKŮM
V svět osněžili jste sníh jak oknem v jizbu, snad vynese vás divý vítr zase, a jak ty sněžné hvězdy rozpustí se v kalu, snad utonete v živé bídy žalu. Jen tulte se, hvězdičky malé, k sobě, snad první dech té živé skutečnosti rozpráší, rozvěje vás v krátké době, jen tulte se, ach tulte se jen k sobě! Zakrátko již snad větev po větvičce urvána požene se do tmy čiré, zdaž zahyne kdes v světa poušti širé, zdaž ujme některá se v zemi siré!? Můž být, že čekají vás šťastné losy – však tulte se, ach tulte se jen k sobě, teď ještě mladost vám ve srdcích květe, a lásky je tak málo v širém světě! 449