SIROTKŮM

Jan Neruda

V svět osněžili jste sníh jak oknem v jizbu, snad vynese vás divý vítr zase, a jak ty sněžné hvězdy rozpustí se v kalu, snad utonete v živé bídy žalu. Jen tulte se, hvězdičky malé, k sobě, snad první dech té živé skutečnosti rozpráší, rozvěje vás v krátké době, jen tulte se, ach tulte se jen k sobě! Zakrátko již snad větev po větvičce urvána požene se do tmy čiré, zdaž zahyne kdes v světa poušti širé, zdaž ujme některá se v zemi siré!? Můž být, že čekají vás šťastné losy – však tulte se, ach tulte se jen k sobě, teď ještě mladost vám ve srdcích květe, a lásky je tak málo v širém světě!

Patří do shluku

mína, milko, mílek, jinoch, kárat, zpěvec, úsměch, třesoucí, rákos, apollo

149. báseň z celkových 166

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. XXXIII. V bílá ňádra Víle klesla (Vincenc Furch)
  2. 66. Hrůzou tužby puzen neskrocenou (Jan Kollár)
  3. IMPROMPTU NA DRÁZE. (Jaroslav Vrchlický)
  4. I. Již lučina je zkosena, (Jan Neruda)
  5. Hvězda. (Alois Vojtěch Šmilovský)
  6. 68. Tam kde Zemla v tísni ledů stoná, (Jan Kollár)
  7. Na Kollára. (Karel Marie Drahotín Villani)
  8. IN MEMORIAM S. Č. (Viktor Dyk)
  9. 48. Vichru jekem různá skryté moutí (Jan Kollár)
  10. Válka. (Josef Krapka-Náchodský)