66. Hrůzou tužby puzen neskrocenou

Jan Kollár

Hrůzou tužby puzen neskrocenou V lesy temné jdu a doliny, Dlím, zas prchnu, jak kdy Erynny Vzteklé vinu bičem ohně ženou; Zemdlen játra chladnou zřídla pěnou Hasým klesna v šťastné byliny; Skrýš, můj nocleh, kde lkám příčiny Strasti, lyrou želem nastruněnou. Já jsem snad zde, jen bych upěl, stvořen, Však schni, jen schni žití mého kořen, By slib splněn spíš a žel byl zmořen. Měj se dobře, čistý, krásný květu! Já jdu předkem, Míno, píti Lethu, Bych tam lépe porozuměl světu.

Patří do shluku

mína, milko, mílek, jinoch, kárat, zpěvec, úsměch, třesoucí, rákos, apollo

29. báseň z celkových 166

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. 43. Cestu konám, měst a sylnic hluky (Jan Kollár)
  2. Válka. (Josef Krapka-Náchodský)
  3. V bouři. (Berta Mühlsteinová)
  4. Mé zahrady zapadlý skrytý kout ( H. Uden)
  5. 11. Nezná srdce, kdy a kde a jacý (Jan Kollár)
  6. 68. Tam kde Zemla v tísni ledů stoná, (Jan Kollár)
  7. 48. Vichru jekem různá skryté moutí (Jan Kollár)
  8. IN MEMORIAM S. Č. (Viktor Dyk)
  9. 2. Ha zde lkáti budu! zdeť jednou kvíliti tajné (Jan Kollár)
  10. 72. Labe, Visla, Volha ani Neva, (Jan Kollár)