66. Hrůzou tužby puzen neskrocenou

Jan Kollár

66.
Hrůzou tužby puzen neskrocenou Hrůzou tužby puzen neskrocenou
 V lesy temné jdu a doliny, Dlím, zas prchnu, jak kdy Erynny Vzteklé vinu bičem ohně ženou; Zemdlen játra chladnou zřídla pěnou Hasým klesna v šťastné byliny; Skrýš, můj nocleh, kde lkám příčiny Strasti, lyrou želem nastruněnou. Já jsem snad zde, jen bych upěl, stvořen, Však schni, jen schni žití mého kořen, By slib splněn spíš a žel byl zmořen. Měj se dobře, čistý, krásný květu! Já jdu předkem, Míno, píti Lethu, Bych tam lépe porozuměl světu. 41

Kniha Básně (1821)
Autor Jan Kollár

Další vydání

66. Hrůzou tužby puzen neskrocenou v knize Slávy dcera (1832)

66. Hrůzou tužby puzen neskrocenou v knize Slávy dcera ve třech zpěvích (1824)