9 Já umírám láskou. Loučím se

Jan Neruda

9
Já umírám láskou. Loučím se Já umírám láskou. Loučím se
 již se vším tím světa pychem – ach zazvoň mi, děvče, k hodince svým nejstříbrnějším smíchem! Hrob vykopej na své postýlce, šest střevíců dlouhý asi, a místo těch tříštěk borových v něj nastlej své zlaté vlasy. Tak měkký to hrob, tak milounký –: dvě nad hrobem očka svítí, dva rty kvetou jako růží keř, dvě líce jak z ráje kvítí. Však vdova ty žíti nemůžeš, nuž ulehni ve hrob ke mně, a bůh nám dej sladce spočinout a lehká nám budiž země. (Motiv cizí)
143
Básně v knize Básně 2 (in Spisy Jana Nerudy, svazek 2):
  1. 1 Letní ty noci zářivá,
  2. 2 Když k vám vesel hledím, zlatá vy kuřátka,
  3. 3 Ach, jaké to blaho: poležet
  4. 4 Což třepotá se to tu hvězdiček,
  5. 5 Snad jiní jinak uvidí –
  6. 6 Věřte, že také hvězdičky
  7. 7 Po nebi hvězdic je rozseto,
  8. 8 Poeto Světe, co jsi aeon prožil,
  9. 9 Stárnoucí lidstvo čte ve hvězdách
  10. 10 Paprsku s Alkyony mé,
  11. 11 V pusté jsme nebeské končině,
  12. 12 Všechny ty vířivé planety,
  13. 13 Také to Slunce ohnivé
  14. 14 Zem byla dítětem; myslela,
  15. 15 Měsíček, pěkný mládenec,
  16. 16 Báječně krásný to přec byl sen,
  17. 17 Měsíček že je mrtvý muž?
  18. 18 Měsíc mrtev. Při něm ve prodlení
  19. 19 Oblaky Země jsou synové tkliví,
  20. 20 (Mluvíval člověk:)
  21. 21 (A mluví člověk:)
  22. 22 Seděly žáby v kaluži,
  23. 23 Že skály již Země plameny
  24. 24 Dík budiž vám, zlaté hvězdičky,
  25. 25 „Vlast svou máš nade vše milovat!“
  26. 26 Vzhůru již hlavu, národe,
  27. 27 Kdo měkkým je, ten bídně mře!
  28. 28 Slunce je hvězda proměnná
  29. 29 Měsíček mrtvý – budoucnost,
  30. 30 Děj Země je krátce jen vyprávěn,
  31. 31 Zelená hvězdo v zenitu,
  32. 32 Myslím, že malý Měsíček
  33. 33 Již vyznám se ze všech hříchů svých,
  34. 34 Promluvme sobě spolu,
  35. 35 Přijdou dnové, léta, věky, věkův věky.
  36. 36 Aj, tamhle dřímavých jiskerek,
  37. 37 Ty věčné hlasy proroků,
  38. 38 Až planety sklesnou k Slunci zpět
  39. Potulný mudrc kdys slova psal –
  40. BALADA PAŠIJOVÁ
  41. BALADA HORSKÁ
  42. BALADA DĚTSKÁ
  43. BALADA ČESKÁ
  44. ROMANCE O ČERNÉM JEZEŘE
  45. ROMANCE O KARLU IV.
  46. ROMANCE O JAŘE 1848
  47. ROMANCE ITALSKÁ
  48. ROMANCE HELGOLANDSKÁ
  49. BALADA ZIMNÍ
  50. BALADA STARÁ – STARÁ!
  51. BALADA TŘÍKRÁLOVÁ
  52. ROMANCE ŠTĚDROVEČERNÍ
  53. BALADA MÁJOVÁ
  54. BALADA RAJSKÁ
  55. BALADA O DUŠI KARLA BOROVSKÉHO
  56. BALADA O POLCE
  57. BALADA O SVATBĚ V KANAÁN
  58. BALADA MALOSTRANSKÁ
  59. ROMANCE DVĚ, A TUZE PĚKNÉ
  60. ROMANCE BIBLICKÁ
  61. 1 Byla to zima překrásná!
  62. 2 Binokl na očích, v ruce hůl,
  63. 3 Teď v zrcadlo hledím a sobě v zrak,
  64. 4 Já zanevřel na svět a v samotu
  65. 5 Co už v tom mém živobytí dnů mi jako tráva svadlo,
  66. 6 Kde jsem se to octnul! Veřejné ve zahradě:
  67. 7 Mně dech se v hrdle ouží
  68. 8 Jsem zaleknut, jako bych při hříchu
  69. 9 Ty srdce lidské, mistře zpěvů všech,
  70. 10 Buď požehnán, ty lístku první,
  71. 11 Hej uvidíš, přírodo, uvidíš,
  72. 12 Kdykoli ptala se babička:
  73. 13 Jaro se ozvalo ve prsou,
  74. 14 Zem, sotva ji sluníčko ohřeje,
  75. 15 Ty utýráš mne chladem svým,
  76. 1 Již lučina je zkosena,
  77. 2 Čtu ve měkké kůře březové,
  78. 3 Co vše mi vypráví ten les,
  79. 4 Slunce je jak velký žernov, pánbíček jím den svůj mele,
  80. 5 Je tak teplo – je tak ticho!
  81. 6 Náš kraj se ženil dnes, bral oblohu si slíčnu,
  82. 7 Nesmějte se pavučince
  83. 8 Jak dobře, že z ráje vyhnal nás
  84. 9 Já umírám láskou. Loučím se
  85. 10 Má poesie – dívčina
  86. 11 Teprve srpen. S oblohy
  87. 1 Náš Boubín má šedivou čepičku
  88. 2 Já hnal se pestrým, luzným za motýlem,
  89. 3 Když nad střechou osad se zmítá bouř,
  90. 4 Ty naše hodiny
  91. 5 Kdy láska přilétá?
  92. 6 Podzim je zde a krátký den,
  93. 7 Že šedivím, praví váš veselý smích?
  94. 8 Chtěl věčně bych být jen jak podzimek –
  95. 9 Však nechtěl bych být jak ten podzimek,
  96. 10 ,Jeď!’ – „Kam?“ – ‚Kam chceš, jen z města ven!
  97. 11 „Pojď – pojď!“ to ve výši kdes volá
  98. 1 Své čelo mi do okna vtlačila
  99. 2 Znal jsem ji ještě tak maličkou.
  100. 3 Proč vyhlíd jsem oknem teď k lesu ven?
  101. 4 V očích mně cos světélkuje,
  102. 5 Přec jen jsem kdysi hlavu sklonil v smutku,
  103. 6 Tak zvolna – tak smutně – tak sám a sám
  104. 7 Když jsem mlád byl – když jsem mlád byl,
  105. 8 Když dal osud píseň tobě – jen ne dlouhou, jen ne dlouhou!
  106. 9 Jesenní kraj jsem, znavený
  107. 10 Den vznesl se z údolu; výš a výš
  108. 11 Přede dvorem stará vrba,
  109. 12 Řekla vlna k sestře vlně:
  110. 13 Liják se v okna boří —
  111. 14 Byl pevný koráb to a hrdě vzneslý,
  112. MLÁDENECKÁ
  113. BOŽENĚ VLACHOVÉ
  114. JARNÍ
  115. ZIMNÍ
  116. PODZIMNÍ
  117. „MOJE BARVA ČERVENÁ A BÍLÁ“
  118. ANDĚL STRÁŽCE
  119. MATKA SEDMIBOLESTNÁ
  120. ECCE HOMO
  121. V ZEMI KALICHU
  122. UKOLÉBAVKA VÁNOČNÍ
  123. ZA SRDCEM!
  124. LÁSKA
  125. VE LVÍ STOPĚ
  126. JEN DÁL!
  127. STAROMĚSTSKÁ VĚŽ
  128. MOTTO MÝCH PÍSNÍ
  129. KU VZKŘÍŠENÍ!
  130. 1886
  131. V ŽELEZNIČNÍM KUPÉ
  132. ŽALOSTNÝ VZDECH A PONÍŽENÝ DOTAZ k Jeho Učenosti pánu a panu PRIMU SOBOTKOVI, vydavateli „Kratochvilné historie“ atd. atd.
  133. POVZDECH KRÁTKOUŠÁKŮV
  134. PIJÁCKÉ MOTIVY
  135. JARNÍ PÍSNĚ FEUILLETONISTOVY
  136. KUCHYNSKÉ RECEPTY
  137. NAPOMENUTÍ
  138. JÁ NASLOUCHAL, KDYŽ MLADÝ PÁREK KLEKL
  139. ADAM
  140. KOCOURKOVSKÝ KOUSEK
  141. BALADA LITERÁRNÍ
  142. JAN KALVENT, KLEMPÍŘ
  143. PROSLOV KE KNIZE EPIGRAMŮ
  144. K BOHYNI EUTERPÉ
  145. VĚŘÍM!
  146. PŘIPOMENUTÍ
  147. BÁSNÍK DEMOKRAT
  148. EVANGELICKÁ SKROMNOST SPISOVATELOVA
  149. PSEUDONYM
  150. ZMĚNA
  151. LITERÁRNÍ DLOUŽKY
  152. ČTENÁŘOVI
  153. ČTENÁŘKY ČESKÉ
  154. NEDŮSLEDNOST
  155. ŠLECHETNOST
  156. BOTY – LIDÉ
  157. PŘÁNÍ
  158. LÍTOST
  159. MODLITBA
  160. OTÁZKA
  161. MANŽELÉ ADAM A EVA BLÍŽNÍ
  162. SLIBY
  163. SCÉNA Z RÁJE
  164. Z TOBOLKY CESTOVATELOVY
  165. DÍTĚTI
  166. ANDĚLÍČKOVÉ MURILLOVI
  167. ŽIVOTY SVATÝCH
  168. BURSOVNÍ
  169. „POSLEDNÍ SVÉHO RODU“
  170. Z MODLITBY HORALOVY
  171. PODOBENSTVÍ
  172. POŘÁDEK
  173. SHODA
  174. PŘÍZEŇ
  175. ČILI: KAM VEDE „SVOBODA OBŽERSTVÍ“
  176. ČEŠPIVO PRAVÍ:
  177. MALOMĚSTSKÉ
  178. ROSTLINNÁ RODINA
  179. ŽALOMIL ZPÍVÁ:
  180. MODLITBA
  181. DO KRÁSY
  182. KONEC SVĚTA
  183. ŽENA
  184. LE BOUQUET DE L’AMOUR
  185. PARFUM
  186. MODERNÍ ZBRAŇ UŽ STARÁ ZBRAŇ
  187. TO ADAMOVO ŽEBRO
  188. PRAVDA!
  189. VZPOMÍNKA Z MLÁDÍ
  190. LIDSKÁ OPATRNOST
  191. DŮVOD PŘÍŠTÍHO ŽIVOTA
  192. JAKO NA ZEMI TAK I NA NEBI
  193. CHUŤ
  194. NA OČÍCH LIDÍ
  195. HANA A CHVÁLA
  196. STEJNÁ PŘÍČINA – RŮZNÝ ÚČINEK
  197. „UČ SE MOUDRÝM BÝTI!“
  198. DROBNÉ A ŠIROKÉ
  199. SLZA
  200. ZRCADLO
  201. LIDSKÉ SRDCE
  202. OTÁZKA
  203. JINÁ OTÁZKA
  204. SLUNCE A MĚSÍC
  205. OSLAVY
  206. ŘIP
  207. ČESKÝ VÝTEČNÍK
  208. ČESKÁ POLITIKA
  209. NEJLEPŠÍ PŘÍTEL
  210. KDYS PŘIŠEL TELEGRAMEK
  211. NAŠE POHOSTINSTVÍ
  212. VELKONOČNÍ
  213. CHUDOBA
  214. K+M+B+
  215. KRIMINÁL
  216. VÝHODA STARÝCH
  217. SMUTNÁ BILANCE
  218. POVZDECH
  219. PŘÁNÍ
  220. DVĚ DRAHÁ MÍSTA
  221. DOSLOV KE KNIZE EPIGRAMŮ
  222. MY NEBOZÍ HUMORISTÉ!
  223. PRAOTEC HUMORISTŮ*
  224. KUCHAŘI
  225. ŠTĚSTĚNA
  226. ÚTĚCHA
  227. KREV A VODA
  228. STAŘÍ HOŠI
  229. LETNÍ VZPOMÍNKY
  230. AKADEMICKÉMU ČTENÁŘSKÉMU SPOLKU
  231. KNIHAŘŮM NAŠIM
  232. LIST DO PAMÁTNÍKU
  233. JANĚ VALEČKOVÉ
  234. MARII LVOVÉ
  235. MAŘENCE ČELAKOVSKÉ
  236. FANČE A BERTĚ
  237. BOŽENĚ FRIČOVÉ
  238. DO TANEČNÍHO POŘÁDKU
  239. MILADĚ A ZDENCE ČELAKOVSKÉ
  240. BOŽENĚ ULÍKOVÉ
  241. JOSEFĚ HOVORKOVÉ
  242. ODOLENĚ NÁPRAVNÍKOVÉ
  243. MILOSLAVĚ VINKLEROVÉ
  244. BOŽENĚ SKÁLOVÉ
  245. ANNĚ GABRIELOVÉ