11 Teprve srpen. S oblohy

Jan Neruda

Teprve srpen. S oblohy záře a teplo jen srší, a přece již s agátu před domem vše listí jak v podzimi prší. Sotvaže větérek zavěje a sotvaže větev se skloní, již ku zemi sežloutlé listí to jak zlacený deštík se roní. Zamyšlen dívám se oknem ven a chvěju se, podoben věchu –: musí to přece být pěkné jen, když člověku prchnou dny poslední tak v plničké záři, tak v spěchu!

Patří do shluku

háj, slavíček, kvítko, kvítek, potůček, slavík, vlnka, pomněnka, větřík, ptáček

578. báseň z celkových 875

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. U potoka. (Karel Alois Vinařický)
  2. 4. Přes hvozd tmavý černé mračno spěje, (Karel Hynek Mácha)
  3. Až se jaro vrátí. (Josef Václav Sládek)
  4. XCIII. Jak krásný prý je máje čas, (Jan Duchoslav Panýrek)
  5. Jarní píseň. (Simeon Karel Macháček)
  6. Jaro na Závisti. (Rudolf Pokorný)
  7. ZLATÉ PRÁZDNINY. (Ferdinand Tomek)
  8. Dobré jitro! (Irma Geisslová)
  9. 163. Jako jarní vánek, zahrává-li (Eduard Just)
  10. Kavky. (Eliška Krásnohorská)