XXXI. Krásný obraz manželů dvou svorných!

Jan Neruda

XXXI.
Krásný obraz manželů dvou svorných!
Krásný obraz manželů dvou svorných!
Jak dvě vrby v jedné vlně obraz svorně koupají, stejnou rosu pijí, v stejném slunci žijí, v stejném vánku lístky lehké houpají.
Jsou jak lilje dvě na jednom keři: stejně pučí, stejně květou, stejně stářím klesají, ve své sněhobílé barvě lesky barev duhových všech chovají. Teskno však, kde dvojspřež divá táhne, jeden líně jde a druhý skáče, jeden v pravo, druhý v levo tíhne, jeden zpívá si, kdy druhý pláče. 43