Oběšenec

Jan Neruda

„Oj! to divně nade krovem hučí! bouř se vzpírá v šedých skalinách? pláč to snad? či vichr bolně skučí? co to hýká v pustých roklinách? Modlete se děti – poklekněte! Jistě že se někdo oběsil. Meluzina úpí, naslechněte – tak by divý vichor neběsil.“ Dvé robátek útlé ruce zdvíhá, plachá ústa píseň zachvějí. Hu ta rána! – blesk se v blesku míhá – dvéře lítnou z vetchých veřejí – A na prahu chlapec uděšený, oči v sloup a ret má zsinalý; „„Otec – na jabloni – oběšený!““ Klesá – děs mu mysl pokalí. Dále svítí blesky v hromův víru, sotva že se křížem požehnáš; neviňátka pějí v blahém míru za hříšného otce „Otče náš!“

Patří do shluku

ataman, kozák, síč, step, kozácký, ukrajina, dněpr, junák, turek, kyjev

241. báseň z celkových 275

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. DRAGAN A GUSLAR. (Eliška Krásnohorská)
  2. VIII. Mraky se valí nad čely skal, (Petr Křička)
  3. None (Petr Křička)
  4. SEMIRAMIS. (Karel Leger)
  5. Zda světničku kdy spatřím svou? (Rudolf Pokorný)
  6. UKRAJINSKÁ NOC. (Rudolf Medek)
  7. VE SKALÁCH. (Eliška Krásnohorská)
  8. Nikita. (František Kvapil)
  9. ZE ZÁVĚSTÍ UKRAJINSKÝCH (Otokar Březina)
  10. BOŽÍ BOJOVNÍCI (Alois Jirásek)