Zas v dumání jsem prožil den,

Jan Neruda

Zas v dumání jsem prožil den, Zas v dumání jsem prožil den,
byl pěttisící asi, – ach teskno, teskno pohlédnout na všechny ty mé časy!
Jako bych v plané pole zřel, je bolno mému zraku: den vedlé dne co hluchý květ, květ divokého máku! Co jednobarvý máku květ, jenž skloněn sám tak v sobě v půl myslí jen na žití slast a v půl již o svém hrobě! [181]