III. Slunce je jak velký žernov, pánbíček jím den svůj mele,

Jan Neruda

Slunce je jak velký žernov, pánbíček jím den svůj mele, samou záři, samé zlato po horách a dolech stele; sotva za rána že začal, již se krajina ta celá jak na zlaté půdě obrazbájnou krásou rozeskvěla! Co ten letní den nám dává! co tu šperku, co tu lesku: brilianty posypal mi celou tu mou lesní stezku, lesu šat dal safírový, vedlé něho bujné mlází zlatými si šípy hraje, stříbrnými míči hází. Na potoce vlnky pyšně v stříbrných korunkách plují, nad potokem drahokamy bleskně vzduchem postřelují, ode břehu po dědině modrounký se závoj třese, přese celý kraj ten šírý, po celé se hoře nese. A na hoře u temene paprskový šlehá plamen, zakletým tam nad pokladem snad to hoříboží kámen“, nebo to tam divé ženy na těch horských bylin vůni z dumných jeskyň vynešené, drahé šperky svoje sluní. Tělem sladké teplo běží, jak když děva v rty mne líbá, tvář se moje pousmívá, hlava chvilkou zakolíbá; na tu krásu, na to modro v blaženosti ústa špulím, ve stínu se k mladé lipce vroucně jako k milce tulím. Je mi blaze, je mi krásně v letním teple,v slunné záři jak bych seděl v mléčné lázni, na máslovém na polštáři.

Patří do shluku

mleč, mlynář, mlýn, stárek, mlejnice, krajánek, mlít, mlynářka, stavidlo, mlýnice

151. báseň z celkových 221

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Na besedě. (Vojtěch Pakosta)
  2. None (Adolf Heyduk)
  3. None (Karel Leger)
  4. VERUNCE. (Ladislav Arietto)
  5. Růžový mlýn. (František Serafínský Procházka)
  6. RVÁČ. (Antonín Klášterský)
  7. Z podzimních večerů. (František Serafínský Procházka)
  8. Doboš loupežník. (Simeon Karel Macháček)
  9. JAKO KVĚTY. (Antonín Klášterský)
  10. Krajánek. (Adolf Heyduk)