VII. Jak dobře, že z ráje vyhnal nás

Jan Neruda

Jak dobře že z ráje vyhnal nás(Y3a) kdys všechny ten pánbůh milý(Y3a) i žehnáme otcům praotcům(Y3a) že hříchem nás podědili(Y3a) Tak vesele se to vandruje(Y3a) ve uzlíčku hřích dědičný(Y3a) ach bez hříchu by ten květný svět(Y3a) již spola tak nebyl sličný(Y3a) Ba nebýti jeho zda zněly by(Y4m) kdy po stráních jarně zpěvy(Y3a) zda těšil by kdy nás růží květ(Y3a) a kyproučké panen zjevy(Y3a) Zda bychom si někdy výskli tak(Y3a) když ku tanci hudbě kynem(Y3a) zda bychom se štěstím chvěli tak(Y3a) když děvu si k prsoum vinem(Y3a) A ptejme se pánů nebo sluh(Y3a) z měst slečinky dívky veské(Y3a) a každý nám chvějně přišeptne(Y3a) že hřešit je ach tak hezké(Y3a)

Vysvětlivky

takto podbarvené pozice jsou silné
takto podtržené pozice jsou s přízvukem

S = silná pozice
W = slabá pozice
V = slabá pozice
X = neurčená pozice

J = Jamb (WS)
T = Trochej (SW)
D = Daktyl (SWW)
A = Ambfibrach (WSW)
X = Daktylotrochej (SWWSW)
Y = Daktylotrochej s předrážkou (WSWWSW)
H = Hexameer
N = Neurčeno

Statistiky

Počet slok:	5
Celkem veršů:	20
Daktylotrochej s předrážkou:	20 (100 %)