VII. Jak dobře, že z ráje vyhnal nás

Jan Neruda

Jak dobře, že z ráje vyhnal nás kdys všechny ten pánbůh milý! i žehnáme otcům, praotcům, že hříchem nás podědili! Tak vesele se to vandruje, ve uzlíčku hřích dědičný – ach bez hříchu by ten květný svět již spola tak nebyl sličný! Ba nebýti jeho, zda zněly by kdy po stráních jarně zpěvy? zda těšil by kdy nás růží květ a kyproučké panen zjevy? Zda bychom si někdy výskli tak, když „ku tanci!“ hudbě kynem, zda bychom se štěstím chvěli tak, když děvu si k prsoum vinem? A ptejme se pánů nebo sluh, z měst slečinky, dívky veské, a každý nám chvějně přišeptne, že hřešit je ach tak hezké!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

basa, klarinet, housle, cimbál, smyčec, muzika, bas, šumař, hudec, nota

249. báseň z celkových 273

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. báseň bez názvu (Ladislav Quis)
  2. LEGENDA O SV. PETRU. (Antonín Klášterský)
  3. DIVNÁ MUZIKA. (Augustin Eugen Mužík)
  4. Kamarádi. (Emanuel Miřiovský)
  5. STARÝ KANTOR. (Josef Václav Sládek)
  6. Kristus a Petr. (Ladislav Quis)
  7. Modlitba. (Adolf Heyduk)
  8. Píseň Krále Šalomouna. (Karel Sudimír Šnajdr)
  9. DO MODRÝCH DÁLEK KDOSI JDE – (Arnošt Ráž)
  10. A PŘIJDE SMÍCH DO NAŠICH NIV. (František Táborský)