V.   Snad jiní jinak uvidí –

Jan Neruda

Snad jiní jinak uvidí – já myslím nebe širé si jak naši zemi a při hvězdách si myslím na lidi. Vidím tam různotu skupení, velkosti, tvarů a záře – to musí různé osoby být, kde jsou různé tváře! Planetoidek tam havěť zřím – uličnických to zmetků –, jež hvězdám nám již stárnoucím bab nadává a dědků; hvězdičky na šnůře pupečné – embrya – mléčné símě – též nebe je zas v naději a nosí sladké břímě; panenky růžově planoucí, mládence hledů zbrklých, roj mužů světla klidného, roj babic žlutě scvrklých. Běhají spolu a předce je každý svých práv si bdělý, jak lidi nás zde chladná zášť, je chladný aether dělí. Životem různým se nebe skví – dosti však tam též rovů a svaté ticho v koutečkách, jak sluší na hřbitovu. Co světů Svět as pohrobí, jež – jako naši velcí mrtví – zraku zmizí a předc svou váhou dále působí!

Patří do shluku

hmota, bytí, vývoj, poznání, vesmír, kosmos, věčno, podstata, bytost, záhada

1050. báseň z celkových 1065

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. JE PROSTOR BEZ MEZÍ. (Josef Svatopluk Machar)
  2. Dva bývali, jimž osud, zastřen tmou, (Hermor Lilia)
  3. Hvězda. (Augustin Eugen Mužík)
  4. 390. Především, znám, toužíš, abych spíše (Jan Kollár)
  5. VI.   Věřte, že také hvězdičky (Jan Neruda)
  6. OD DÁLNÝCH HVĚZD. (Zikmund Winter)
  7. Kosmická píseň. (František Cajthaml-Liberté)
  8. FINIS (Karel Dostál-Lutinov)
  9. 144. Rádbych sem já zemským tvojim světe (Jan Kollár)
  10. HVĚZDY. (Emanuel Čenkov)