V PODZIMÍ V PARKU.

Adolf Bohuslav Dostal

Drobounké lístečky akátu, plno jich ve trávě stlívá, žlutavý smutek těká tu, v alejích mlhou kývá. Bez hlesu nizoučko nad plání holubi přeletí zvolna... Náhle tě lítost pokání rozchvěje mimovolná. Cítíš už zimu tam za mříží, vidíš, jak chladně se dívá. Kudy se v srdce připlíží, kolik jen hodin zbývá?! Horoucí paprsky sluneční najednou málo tě hřály, z hladiny času všude ční nějaký kousek skály. Všude zříš záhony nezryté v poli, z nějž málo jsi klidil, a nějak cítíš v chvíli té: došel’s, a nepořídil. Díváš se, díváš a zamýšlíš, co chvíli list na tě spadne; šel jsi a šel, a náhle zříš poledne šedé, chladné.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

podzim, jeseň, podzimní, vzpomínka, listí, teskný, smutek, zašlý, zapadlý, chlad

889. báseň z celkových 1353

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Podzimek. (Hanuš Věnceslav Tůma)
  2. XXV. Na zahradách pod spadalým listím (Karel Babánek)
  3. PODZIMNÍ DUMA. (František Kvapil)
  4. TICHÉ SLOKY. (Adolf Bohuslav Dostal)
  5. báseň bez názvu (Karel Babánek)
  6. 21. BÍLÁ HORA. (Karel Babánek)
  7. BEZ OVOCE... (Josef Svatopluk Machar)
  8. V posledním květnu. ( K. Egor)
  9. V DNECH LISTOPADU. (Roman Hašek)
  10. VIII. Den, kdy tě nezřím, ne, to není den, (Antonín Klášterský)