VÁNOČNÍ VZPOMÍNKA.

Adolf Bohuslav Dostal

Zda letos zase teplá rouška sněžná ti hrobku měkce zahalí, až ona štědrá radost světoběžná svíčičky v oknech zapálí? Zda letos zase, jako bylo loni, dřív, než se večer sešeří, mdlý paprsek se zamihotá po ní a v květy sklouzne po keři? Zda letos zase – ale nač se ptáti: vím, zas že přijdu k poledni, že v radost mou stín bolesti se vrátí, ne prvně a ne poslední. Má žena dá ti bílé, smutné květy, a v nich svou němou žalobu, a čistá slza neřeknuté věty ti žhavě prolne do hrobu. Má sestřičko, už nepotkáš se s námi, tvůj úsměv už tu pohasl, jdem ztesknělí a stále více sami, a chlad nám duše roztřásl. Až večer světla vánoční se vznítí, sníh s tvého rovu nesvlaží. A srdce na dně lednou krůpěj cítí, a ta už v štěstí překáží.

Patří do shluku

vánoční, stromek, vánoce, stromeček, ježíšek, dárek, jesličky, štědrý, jezulátko, betlém

58. báseň z celkových 342

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. V ZIMĚ. (Jaroslav Goll)
  2. Ó nezapomeň! (Rudolf Pokorný)
  3. Les extrêmes se touchent. (Hugo Václav Wunsch)
  4. VÁNOCE. (Karel Babánek)
  5. VÁNOČNÍ IMPROMPTU. (Antonín Klášterský)
  6. ALE TI NAŠI...! (Antonín Klášterský)
  7. VESELÁ ZEMĚ. (Karel Skřivan)
  8. ŽALM VÁNOČNÍ (Antonín Klášterský)
  9. II. Hod vánoční, (Adolf Heyduk)
  10. Máj a prosinec. (Josef Flekáček)