Z JARNÍCH SMUTKŮ.

Adolf Bohuslav Dostal

Z JARNÍCH SMUTKŮ.
Dnes vonělo už jaro z tichých polí, jež spala v běli sněhů posledních; kouř ze vsi táhl lehce pod topoly a jiskry slunce kmitaly se v nich. Ze křovin touha hovořila ptačí o blízkém příští květů do zahrad. Jen s holých strání do údolí kráčí stín výstrahy a nedůvěry chlad. Jde lehce jen a sotva stopy vtiskne, leč sesmutnělá duše rozumí: až nade květy první bouří blýskne, i nad hřbitovem déšť se rozšumí. 47

Kniha Advesperascit (1907)
Autor Adolf Bohuslav Dostal