GRIEGOVA PÍSEŇ.

Adolf Bohuslav Dostal

GRIEGOVA PÍSEŇ.
Když tu píseň měkce v přítmí hraje moje žena, jakoby se někde v blízku jako ve rtů němém stisku ozvala mi zaslzená píseň mládí stará. Jakoby se ze tmy vzpjalo s výčitkou a smutkem, co kdy hořelo a hřálo, než mi chladlo, shasínalo v zavanutí příliš prudkém rozeplání jara. Moje jaro! Už je za mnou, květů zbylo málo. Člověk se jen dívá, dívá, všecko v slzné šero splývá, co kdys v srdci krví zrálo zvolna řídne, všední. Už jen tiše čekat zbývá a se opřít v duši... A jak hraje tu má žena, sama steskem zaslzena, srdce zná a duše tuší písně akkord slední. 50

Kniha Advesperascit (1907)
Autor Adolf Bohuslav Dostal