SMUTEK ŽIVOTA.

Adolf Bohuslav Dostal

SMUTEK ŽIVOTA.
Ve snech vídat dálky nesmírné a posvěcené, na skalinách strmých hranic světla k nebi pálit, ve hlubinách duše bouře slýchat rozlícené, a stát vedle plotu, nemoci se na krok vzdálit! Cítit se tak malým, a tak bez moci a krásy všechen život marnit, jak se dnové za dny plouží, ani nemít sílu setřít slzu s drahé řasy, ani dobře neznat, komu vlastní srdce slouží! To jsou mlhy, jimiž listy mládí ovlhly mi příliš záhy v létě. Jak je donést do jeseně! A jak, i když svitne oblakami sešedlými, nemusiti myslit, myslit na to každodenně! 51

Kniha Advesperascit (1907)
Autor Adolf Bohuslav Dostal