Vždy v meziaktí prázdnou na terassu(J5f)
snít chodím na chvíli kdy hvězdy mrazné(J5f)
v noc planou jako v ženy tmavém vlasu(J5f)
svit démantů To světlo až v mé prázdné(J5f)
vždy srdce pálí úsměv ničí v líci(J5f)
a v srdci budí jednu píseň zoufající(J6f)
Mně chrámem zdá se být to nebe hvězdné(J5f)
v něm jako oltář černý do tmy vstává(J5f)
zjev Hradčan majestátní v noci bezdné(J5f)
tam divné stíny zrak můj rozeznává(J5f)
a jako smutné svíce u oltáře(J5f)
tam z hrobů českých králů mystická plá záře(J6f)
A vidím jak před oltářem tím modlí(J5f)
se český lid v chalupách chudých bídných(J5f)
před oltářem jejž znesvětil vrah podlý(J5f)
přemnohou vraždou kdy pohled hvězd klidných(J5f)
to smutné jeviště mi ozařuje(J5f)
a mého bolu moře v novém přílivu je(J6f)
Mně je to oltář přesvatý v němž leží(J5f)
prach našich králů slzou posvěcený(J5f)
a lvové z kamene tu svatosť střeží(J5f)
A nad tím oltářem v klid nezměřený(J5f)
jak bílá hostie v tom měsíc vchází(J5f)
a zvonů teskný úder srdce moje mrazí(J6f)
Jak v prosbě zoufalé dvě spjaté ruce(J5f)
mostecké věže smutně do tmy planou(J5f)
a myslím vždy to lká kdos v staré muce(J5f)
zde po staletí pro tu matku štvanou(J5f)
Pak noc jde hvězdy démant v tmavém vlasu(J5f)
měsíce světlo padá na terassu(J5f)