PÍSEŇ.

Otakar Auředníček

Rád slyším ženců zpěv tak tklivý něhyplný(J6f) kdy českým krajem letí v dál nad klasů vlny(J6f) kdy zvonek večerní hlubokým tónem padá(J6f) v lada(T1f) Ten zpěv to lidu mého slavičí vzdech tklivý(J6f) kdy šero ukládá se v zádumčivé nivy(J6f) kdy dívky cestou jdou nad níž se měsíc chýlí(J6f) bílý(T1f) Co tklivé poesie v zpěvu tom se třese(J6f) kdy v stříbře měsíčním kraj celý zachvěje se(J6f) a ženci žnečky jdou smích tklivý laškující(J6f) v líci(T1f) Pak jen u oken chat se postavy dvě chvějí(J6f) to milující jsou on tiskne ruku její(J6f) a slza měsíce níž na čela jim padá(J6f) mladá(T1f) Tak život pohádkou jim plyne v snech a práci(J6f) A mysl má vždy k bílé cestě té se vrací(J6f) kde mladých lidí sbor se ku vesničce tísní(J6f) v písni(T1f)

Vysvětlivky

takto podbarvené pozice jsou silné
takto podtržené pozice jsou s přízvukem

S = silná pozice
W = slabá pozice
V = slabá pozice
X = neurčená pozice

J = Jamb (WS)
T = Trochej (SW)
D = Daktyl (SWW)
A = Ambfibrach (WSW)
X = Daktylotrochej (SWWSW)
Y = Daktylotrochej s předrážkou (WSWWSW)
H = Hexameer
N = Neurčeno

Statistiky

Počet slok:	5
Celkem veršů:	20
Jamb:	15 (75 %)
Trochej:	5 (25 %)