ZA HROB.

Otakar Auředníček

Z těl mrtvých pěvců vyrůstají révy, na kterých velké, vzácné hrozny zrají, tak mrtvých srdcí nedoznělé zpěvy v ohnivém vínu v novém lesku plají. Pak dav je vlije zlatých do pohárů a v třeštění se dá tím kouzlem vína. Tak básně účinkují v jiném tvaru. Však jako na básníka, zapomíná ten dav na révy suché větve tmavé, jež na zdi staré v šeru parku kdesi vždy prolévají velké slzy žhavé, co mráz svůj chladný závoj na ně věsí. A já bych přál si, aby z mého těla těm hloupým davům trní vyrůstalo, neb alespoň jen hrozny trpké zcela, v kterých by víno nikdy nedozrálo.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

sonet, znělka, rým, rýma, verš, petrarka, sloka, poeta, báseň, dante

204. báseň z celkových 341

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Černé perly. (Augustin Eugen Mužík)
  2. S Danteovým „Novým životem“. (Jaroslav Vrchlický)
  3. NI ZISK, NI SLÁVU (František Serafínský Procházka)
  4. FATUM (Jan Opolský)
  5. Předsevzetí. (Jaroslav Vrchlický)
  6. Noci. (Jaroslav Vrchlický)
  7. V. Co tu slzí takým deštěm skane! (Jaroslav Vrchlický)
  8. Verše pro nevěstu. (Augustin Eugen Mužík)
  9. MÉMU STARÉMU UČITELI VLAŠTINY. (Emanuel Čenkov)
  10. Láska básníkova. (Jaroslav Vrchlický)