FATUM

Jan Opolský

Bral do svých prstů vlavé plátky zlata, jež mělo plachý, zelenavý kmit, a tato zář, tak trochu jedovatá, dost silna byla srdce otrávit. Bral do svých prstů filigrán, jenž svítí jak útlý, schvělý archandělský vlas a vine se jak šťastná stezka žití, jež ztrácí se a objevuje zas. Bral do svých prstů temné drahokamy, skla korunní a rudé krystaly, jež tanou jako krev na prsu krásné dámy a jenom její smrt je kdysi zakalí. Bral do svých prstů šperky hříšné ceny, ze kterých tajný oheň uniká... Proč tedy byly v smrti potupeny ubohé bílé ruce zlatníka?

Patří do shluku

sonet, znělka, rým, rýma, verš, petrarka, sloka, poeta, báseň, dante

272. báseň z celkových 341

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Předsevzetí. (Jaroslav Vrchlický)
  2. ZA HROB. (Otakar Auředníček)
  3. Černé perly. (Augustin Eugen Mužík)
  4. Verše pro nevěstu. (Augustin Eugen Mužík)
  5. 22. Ještě spí! ó ticho srdce hlasné, (Jan Kollár)
  6. venkovský vzduch (Stanislav Kostka Neumann)
  7. PETRARCA (Jan Opolský)
  8. „KRYMSKÉ SONETY“ (Josef Svatopluk Machar)
  9. Legenda o sv. Edvardu. (František Leubner)
  10. Sonet. (Jaroslav Vrchlický)