PETRARCA

Jan Opolský

Dal síle svojí cansóny takt limousinsky sladký, jak ratolesti kladl by a květy mezi řádky, med vřesů jak by provencských se rozdýchal zde vlahý a lázeň smyslům připravil, kam vstoupily by nohy. Dal krystalům svých sonetů, jež světelně se mění, to nejútlejší, nejbřitší a čisté vyhranění. Dal hybnost svojim sestinám, krev madrigalů zpěnil a přehluboko význam slov ve věčnu zakořenil. Však lásce, což jest jejího, se vzpíral dosud dáti, daň životu, jíž povinni jsou hříšnici i svatí, byť trpělo tím bez míry – neb vzpouru život trestá – to nejpyšnější ze srdcí, jež tloukla ve zdech města. Však bylo jaro. Šeřík kvet’. A glycinie kvetly a lustry šumných kaštanů jak s rozžatými světly, ve středu zahrad zářily mdlé oranže a třešně, po tmavém modrém azuru šly bílé mráčky spěšně a Rhôna, plná jarních vod, jež hučely a hřměly jak před zápasem gigantů se skalnatými těly. Ta kypré břehy věnčila svou sněhobílou pěnou, dnes žijíc touhou ztracenou a znovu nalezenou. A jiřičky a skřivani ve vzduchu teplém, vonném, ti oživili nebesa nad krásným Avignonem, až zdálo se, že voda, vzduch i ševel trav a křoví ku síle pojí života i sladkost bájesloví. Jen šedý klášter Klarisek ten necítil víc jara, zde tupé času míjení je prázdnost bezetvará, jsou svatí z bílých mramorů tu ledoví a němí a serafům vír mystický tu věje perutěmi. Tam mučedníci neblazí jsou extaticky vzpjati ku jakýms prázdným výsostem, kde nelze umírati. Má bledé zlato monstrancí lesk třeštivý a krutý a duhy záře okenní jsou smutně rozdechnuty. Van korouhví a bílých svěc, toť modlitba jest jejich, tíž nutí dvéře železné, by vzdychly ve veřejích, dřív za sladkým snem života než s lomozem se zavrou Den jarní v chrámu Klarisek. Den první schůzky s Laurou.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

v básni jsme nalezli 1 místo, v básni jsou označena takto
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

sonet, znělka, rým, rýma, verš, petrarka, sloka, poeta, báseň, dante

233. báseň z celkových 341

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. FATUM (Jan Opolský)
  2. Než vykouřil jsem jednu cigaretu. (Jaroslav Vrchlický)
  3. BALLADA O KRITICE. (Herma Pilbauerová)
  4. BLAHOŘEČENÍ (František Zavřel)
  5. Sonet. (Jaroslav Vrchlický)
  6. „KRYMSKÉ SONETY“ (Josef Svatopluk Machar)
  7. Verše pro nevěstu. (Augustin Eugen Mužík)
  8. Jest život bludištěm, i když je svitý ( H. Uden)
  9. NI ZISK, NI SLÁVU (František Serafínský Procházka)
  10. MOTTO (Otokar Fischer)