XIX Ta hořkost černých nocí, kam oko se vpíjí zas a zas,

Stanislav Kostka Neumann

Ta hořkost černých nocí kam oko se vpíjí zas a zas(Na) ta je juž vůní květů mých a chutí mých plodů(Na) Potměšilých vteřin neúprosný ras(Na) jedu mi nalévá do číše při života hodu(Na) Ký div že horkou hlavu zřím v nervózní dlaně sklánu(Na) květ sehnutý temnem noci jíž obklopen jest(Na) květ zlákaný chvilkou slunce a sžehlý v příštím ránu(Na) květ na kraji příliš ušlapaných cest(Na) Ale svým stonkem v dobré půdě zakořeněný jsem(Na) A stokrát raněn stokráte hlavou pohodím pyšně(Na) se starým člověkem zápasím a zápasím bezoddyšně(Na) Má zahrada mládím zrosena jest a nadšením teplou má zem(Na) jsem apoštol nového žití a žádné se nelekám rány(Na) jsem rytíř nového Grálu jsem rytíř bez bázně i hany(Na)

Vysvětlivky

takto podbarvené pozice jsou silné
takto podtržené pozice jsou s přízvukem

S = silná pozice
W = slabá pozice
V = slabá pozice
X = neurčená pozice

J = Jamb (WS)
T = Trochej (SW)
D = Daktyl (SWW)
A = Ambfibrach (WSW)
X = Daktylotrochej (SWWSW)
Y = Daktylotrochej s předrážkou (WSWWSW)
H = Hexameer
N = Neurčeno

Statistiky

Počet slok:	4
Celkem veršů:	14
Neurčeno:	14 (100 %)