V   Šlo jaro, léto, podzim šel, jde zima;

Stanislav Kostka Neumann

V

Šlo jaro, léto, podzim šel, jde zima; Šlo jaro, léto, podzim šel, jde zima;
 šli dnové něhy, jež jak dívka jímá, a dnové smutní jako dětské štkání a bouřliví jak davů procitání. Šli dnové přes kopce a jejich lesy... Jsou vzpomínky, jak siná mračna děsí, a jiné vonné jako hebká ruka. Dnů jedněch štěstí zlatí druhých muka. Ty kopce kol však neochvějně stojí. Dnů jedněch rány slunce druhých hojí. A kopce poslušně svou barvu mění a lesů rozmary i slunná snění. 51

Kniha Básně 2 (in Spisy Stanislava K. Neumanna, svazek 3) (1965)
Autor Stanislav Kostka Neumann