I   Oh, lásko, nad pokrčení ramen drobných pesimistů

Stanislav Kostka Neumann

Oh lásko nad pokrče ramen drobných pesimis(Na) jak slunce tep paprsek tiše povznese(Na) oh lásko problesku i z legendárních Kris(Na) ty kterás našich stí loskvou stěna(Na) ty kterás renouveau slad našich uštvaných duší(Na) vždy znovu a znovu se vrace pozlatit jejich smutky(Na) ty kte přicházíš s polibkem když nejmé člověk tuší(Na) a z něho vyprovokuješ divoce jas skutky(Na) oh lásko pohla(Na) seň pozdra(Na) či hymna či křeč nebo vzlyky(Na) i teh(Na) posled kletbu či posled ky(Na) vykřikne k slunci posled člověk(Na) Oh lásko nejhanebnějším lidstvem nezdola(Na) ty kte pachem dnešních močá(Na) jdeš stej čis v stejném palu(Na) jak šlas mezi krásmi ly prvho lidského na(Na) Tici špinavých manželství chtě poleti(Na) mi v nichž otrokem žena je zakoupeným hanebnou zvů(Na) pro sle instinkt a mar ploze (Na) mi v nichž muž je strom jenž bouří me se v půli(Na) mi v nichž oba jsou otroky zločinci z bídy a žalu(Na) mi v nichž obchod byl ulán z nejspodnějšího kalu(Na) oh lásko marmi zločiny mar vypuzova(Na) marmi blasfémiemi mar štva(Na) ty znovu a znovu se vracíš(Na) a beřeš si to co ztrácíš(Na) těz beřeš si na stezkách nedovole ctnosti(Na) a v způrných činech krás statečnosti(Na) a odňuješ se za všechna příkoří(Na) tím nejkrásnějším co gesto tvé vytvoří(Na) to nemanželskými dětmi pla krásy(Na) niji zítřka(Na) V doupatech prostituce chtě udupati(Na) ženouce bláznivým tlakem ko předsud choutek(Na) opilost mužů na la automatických loutek(Na) ženouce la aby se bez tebe obmala(Na) a kupovala se a koupiti se dala(Na) oh lásko slyšíš jen srdce pláč(Na) když procitne pozd spáč(Na) a neukojen blouz znovu(Na) o tvo ruky hebkém gestu(Na) o polibku tvém o tvém slovu(Na) o vonných květech kte zíš v cestu(Na) ty neprodaj(Na) Oh lásko zapoze dcerkám buržoazie(Na) jež skleník zahří pro vilnost gurna(Na) Oh lásko rdouse spáry hierarchie(Na) na ložích jež v samo trním jsou vystlána(Na) Oh lásko sa na polích na lukách(Na) rozkvet jabloni zpíva ptáku(Na) Oh lásko předměs tiše žhnou v tmách(Na) štka klare krva ku(Na) Z hor modrých obzo(Na) slyš seň hovo(Na) o ře a naji naší(Na) Roste tam lavina(Na) ruč svou rozpí(Na) stín z čisho čela plaší(Na) Oh taj vzpruho velikých či(Na) ři poza ze nejlepších sy(Na) hle mou se okovy(Na) vychá slina(Na) na kandebrech bul a topolech silnic(Na) hou se provaz v němž zahyne stohla Vina(Na) jež chtěla vyhnati nečis smilníc(Na) jež chtěla prodati jak pro tvé ti(Na) a chystala svátek tvého stě(Na) mamonu děvka(Na) Oh lásko kterás rostla všemi kulturami(Na) v nich rozleptávajíc omyly a klamy(Na) v nich rodňujíc du pro no vegetace(Na) tys jejich nejlepším nem svou lu najela(Na) a linie své krásy zjemňovala sladce(Na) že stej sil jako delikát divo a vře(Na) jdeš v slavnou budoucnost(Na) A jako nikdy předtím nezdol a hr(Na) za práva svá za svobodu svou bi se tvr(Na) jdeš v slavnou budoucnost(Na) s tebou jde náš sen lásko svobod a čis(Na) o šťastných rech sen v slunci tancucích(Na) na zemi rozkvet jež vol je a jis(Na) kažmu čloku(Na)