POLEDNE V SEČI

Stanislav Kostka Neumann

POLEDNE V SEČI
Mám plná ústa pryskyřic a myslím, že utonu dnes v zeleně proudech dychtivých, jež ze všech stran se řítí. Je poledne. Ležím u seče. Do vlažné trávy jsem kles. Po tichých deštích májových vzduch hoří, chvěje se, svítí. A já tu ležím pokořen života bláznivým dnem, jenž tryská, šílí, zpívá, žhne, var pudů, hladů, žízní; jsem zmámen vzruchem instinktů a tvarů prchavým snem, jež od země tíhnou za sluncem a synteticky vyzní. Mám plná ústa pryskyřic a barev plničký zrak; šum promíšených pohybů jak moře v sluch mi hučí: já ležím na dně, trosečník, jenž opustil svůj vrak a život pod hladinou teď se milovati učí. 162

Kniha Básně 2 (in Spisy Stanislava K. Neumanna, svazek 3) (1965)
Autor Stanislav Kostka Neumann