U OHNIŠTĚ

Stanislav Kostka Neumann

Dubové babky praskají na našem ohništi. Venku bÓra uhání po kraji, tu zahuláká, tam zasviští, na horách hore sněhy honí, tančí ve žlebech, bije stádem divokých koní do břidličných střech. Sedíme, ležíme v černé kuči, babky praskají, plameny hučí, všickni tíhneme k plápolu. Jeden má dětinnou radost z něho, druhému hoří v něm cos předrahého, bratrsky drží nás pospolu. Sedíme, ležíme. Život syslí do prázdna uniká. Zamlklý zevloun na chléb myslí a smělost cynika s vlhkými ústy zahovoří o posvícení. Ostatní všeckno v plamenech hoří, hyne v kamení. Jediný verš mi hlavou bloudí potmě, opile. Odstrčím jej, vrátí se, vloudí, čeká zavile. A v pusté, kamenité stráni zhyne bezmocen. Pustou, kamenitou strání noc má i můj den.

Patří do shluku

kukat, žežulka, kukačka, zakukat, žežhulka, drozd, pukat, fialka, buk, luka

169. báseň z celkových 238

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. KUKAČKY. (Jaroslav Vrchlický)
  2. V SOUMRAKU LETNÍM. (Irma Geisslová)
  3. Cukruje hrdlička na sněti, (Josef Holý)
  4. PASAČKA. (Josef Václav Sládek)
  5. VLAŠTOVČÍ HNÍZDO. (František Kvapil)
  6. NOC SVATOJANSKÁ. (Karel Babánek)
  7. Duma jarního večera. (Adolf Heyduk)
  8. Stará postel pod nebesy (Josef Holý)
  9. Renegát. (Václav Šolc)
  10. ZÁTIŠÍ (Otokar Fischer)