U OHNIŠTĚ

Stanislav Kostka Neumann

U OHNIŠTĚ
Dubové babky praskají na našem ohništi. Venku bóra uhání po kraji, tu zahuláká, tam zasviští, na horách hore sněhy honí, tančí ve žlebech, bije stádem divokých koní do břidličných střech. Sedíme, ležíme v černé kuči, babky praskají, plameny hučí, všickni tíhneme k plápolu. Jeden má dětinnou radost z něho, druhému hoří v něm cos předrahého, bratrsky drží nás pospolu. Sedíme, ležíme. Život syslí do prázdna uniká. Zamlklý zevloun na chléb myslí a smělost cynika s vlhkými ústy zahovoří o posvícení. Ostatní všeckno v plamenech hoří, hyne v kamení. Jediný verš mi hlavou bloudí potmě, opile. Odstrčím jej, vrátí se, vloudí, čeká zavile. A v pusté, kamenité stráni zhyne bezmocen. Pustou, kamenitou strání noc má i můj den. 206

Kniha Básně 3 (in Spisy Stanislava K. Neumanna, svazek 8) (1974)
Autor Stanislav Kostka Neumann