DOMŮ

Stanislav Kostka Neumann

DOMŮ
Před naši díru syslí mne to vyhodilo, s mou myslí si to zatančilo, a hodiny počaly se mi úprkem rozvinovati vpřed jako klubko shozené po svahu, opily se snem, rozletěly v slunný svět – leč konec zůstal pevně na prahu, na adrese: Bragožda, obvaziště, měl jsem to v nitru, zakousnuté klíště, cestou z chladných hor mi to však nepřekáželo, křídlatý byl jsem tvor a dobře se mi letělo, v pogradecké jaro motýlem jsem slétl – není-li pravda, vše jsme uvážili, a přece, hlavičko, a přece, srdíčko, jsme se zpili: opět jeden člověk sálající v přístavu stanul s makovou lící, nedočkavostí kvetl – 209

Kniha Básně 3 (in Spisy Stanislava K. Neumanna, svazek 8) (1974)
Autor Stanislav Kostka Neumann