NÁROD

Stanislav Kostka Neumann

Od Bílé hory až po Chemin des Dames poznával bolest ve všech podobách po tři sta let, bez jediného druha, opuštěn a sám, hřán láskou k vlasti tápal v temnotách tak chud a bled, a znovu rostl, sílil, vydal květy, zasáhl ve chvíli, kdy děla s kulomety měnila svět, a silen, hoden toho, co teď chtěl, vykřikl do světa, jenž hřměl, své právo. Od osmadvacátého října na svém pán, úsečným, usměvavým gestem přeraziv habsburský spár, pevně a zraky světa sledován ujal se správy měst i niv, utlumil žár v svém nitru, kde hořelo jak v dole, chopil se práce jako poutník hole a v doby var vykročil nezlomený tíhou břemene, jha, z něhož tryská svěžest pramene, svobody. Leč přijde den, kdy doba přichází a jako osud přísná povinnost stavěti byt, byt národu, jejž v proudu bez hrází udržet může pouze jeho ctnost a věrný cit. Na retech statisíců otázka se chvěje: Chápete vítr, který světem věje, a zraků svit? Řítí se trůny, zřítí se i víc. Jen jedno živí klidný úsměv zřítelnic: Spravedlnost!

Patří do shluku

hmota, bytí, vývoj, poznání, vesmír, kosmos, věčno, podstata, bytost, záhada

732. báseň z celkových 1065

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. PODZIMNÍ MEDITACE. (Adolf Brabec)
  2. Jest BOLEST jen, ta porodila svět, (Adolf Racek)
  3. NĚMÝ VEČER. (Božena Benešová)
  4. None (Josef Holý)
  5. VII. Tu náhle v klášterním se viděl dvoru, (Jaroslav Vrchlický)
  6. V BÍLÉ NOCI (Božena Benešová)
  7. Láska. (Vincenc Furch)
  8. MRTVÝ BOD. (Božena Benešová)
  9. POHŘEBNÍ SBOR (Jan Opolský)
  10. None (Adolf Racek)