XLVII
Profil bledý,
Profil bledý,
smutný profil bledý
zahlédl jsem v elektrické tramvaji,
jako ledy,
palčivé a těžké ledy
myšlenky mi v hlavě splývají.
Zhroutil se mi sen,
jako racek bílý
krutě postřelen
kvílí, kvílí,
volá o pomoc,
na jezero padá noc.
Tvář ta bledá,
smědá tvář ta bledá
s kruhy pod očima, něhou modravou,
spát mi nedá,
její černé hvězdy, běda,
ve dne v noci vidím před sebou.
Zhroutil se mi sen,
jako racek bílý
krutě postřelen
kvílí, kvílí,
volá o pomoc,
na jezero padá noc.
Mořem bolů,
nadějí a bolů
pro tu tvář a ženu plul jsem po léta,
vrakem k molu,
srdce moje, my teď spolu
vracíme se smutni ze světa.
81
Zhroutil se mi sen,
jako racek bílý
krutě postřelen
kvílí, kvílí,
volá o pomoc,
na jezero padá noc.
V podvečeru,
teskném podvečeru
stínem mezi stíny už jen vzpomínám,
tvář tu v šeru,
sladkou tvář tu bledou v šeru
jako chorou lunu v srdci mám.
Zhroutil se mi sen,
jako racek bílý
krutě postřelen
kvílí, kvílí,
volá o pomoc,
na jezero padá noc.
82