LVIII   Zbledl mi svět jak hvězdnatá noc k ránu,

Stanislav Kostka Neumann

LVIII

Zbledl mi svět jak hvězdnatá noc k ránu,
Zbledl mi svět jak hvězdnatá noc k ránu,
však to, co přijde, nebude již den; vypadl rubín z mého talismanu, ze živých byl jsem drsně vyhoštěn.
Jdu mezi mrtvé, umíraje žízní po zhaslém světle, zavražděném snu, jdu mezi spáče, zbavené všech trýzní, však se strachem, že brzy neusnu. 93