Když mezi láskou a sudbou svou(Na)
jako mezi nebem a zemí(Na)
s loďkou svou houpáš se ubohou(Na)
s předtuchami a nadějemi(Na)
jednou večer snad po špičkách(Na)
přijde host něžný k tvému hoři(Na)
má rozum soucitný v zorničkách(Na)
k osamělému zahovoří(Na)
Nad smutek tvůj se nakloní(Na)
zmučené ti políbí čelo(Na)
stříbrem tvá samota zazvoní(Na)
přátelství s tebou posedělo(Na)
Svátečním pokojem dýše kout(Na)
poseděl s tebou posel z nebe(Na)
Slyšíš li života struny dout(Na)
sladko zapomenouti sebe(Na)
A nitra čistého modrý květ(Na)
v plameni hoře nezaniká(Na)
Láska se smířila s přátelstvím(Na)
Srdce jen srdce ještě vzlyká(Na)