LXXXV   Svět je už jediné hnízdo vosí,

Stanislav Kostka Neumann

LXXXV

Svět je už jediné hnízdo vosí,
Svět je už jediné hnízdo vosí,
my jsme v něm láje chudobná jen, a že jsme s těmi, kdož uhlí nosí a pole sečou hladoví, bosí, nejhorším dobří vydáni v plen,
stero nám vidin usychá žízní, stero nám snů se rozpadá v prach, jedna se daří ze stera sklizní, za jednu radost stero je trýzní, obzory třísní požáru nach. 124