JARO NA DĚDINĚ

Stanislav Kostka Neumann

JARO NA DĚDINĚ
Zahrady hlaholí snubními písněmi, ovocné stromy se obalily smíchem, zeleň se hnula a čistými dlaněmi rozdává iluzi mládí. Dědina stará se vzdala jak v mumraji, domky svou starost si zahalily leskem, pod stromy sukně a plínky se třepají, na okna muškáty sedly. Na čistou silnici slunce se usmívá, svět se tu proměnil v idylickou báseň: ke chvále života píseň to svádivá, nebeské milosti plná. Jinak je ticho. Jen po slunné silnici žebráci seshora, žebráci aj zdůli krokem se šourají, plaše jak viníci, tu a tam žena i dítě. U vrat a dveří se den ze dne zastaví, den ze dne přijdou a odcházejí zase, jiní a stejní a staří a churaví, mladí jdou často ve dvou... 168

Kniha Básně 4 (in Spisy Stanislava K. Neumanna, svazek 10) (1984)
Autor Stanislav Kostka Neumann