ČLOVĚK S KRAJÍCEM

Stanislav Kostka Neumann

Jak zlatá bárka na oblačnu(J4f) se luna ještě houpá(J3f) V dědině kohout řekl si však Začnu(J5f) koroptvím v polích do hlavy to stoupá(J5f) Opravdu noc vtom pukla(J3f) nad lesy vzadu(J2f) v trhlině zoře komoně své shlukla(J5f) pro žhavou kavalkádu(J3f) Jdu mimo člověk pracující(J4f) z dědiny na nádraží(J3f) Vše zanechám tu stromy pukající(J5f) květiny ptáky slunce na zápraží(J5f) všecko tak jiné nežli v městě(J4f) talíře medu džbánky vína(J4f) a do fabriky po té dlouhé cestě(J5f) mě zavře přes den otročina(J4f) Můj krajíc voní sklizní z půdy rodné(J5f) Toť všecko co si nesu(J3f) z venkova do práce a z noci do dne(J5f) A když pak znova noc se plíží z lesů(J5f) potmě se vracím(J2f) Mátový večer voní čerstvým kvítím(J5f) ostatní jaro ztrácím(J3f) a téměř vůbec vše co život činí žitím(J6f)

Vysvětlivky

takto podbarvené pozice jsou silné
takto podtržené pozice jsou s přízvukem

S = silná pozice
W = slabá pozice
V = slabá pozice
X = neurčená pozice

J = Jamb (WS)
T = Trochej (SW)
D = Daktyl (SWW)
A = Ambfibrach (WSW)
X = Daktylotrochej (SWWSW)
Y = Daktylotrochej s předrážkou (WSWWSW)
H = Hexameer
N = Neurčeno

Statistiky

Počet slok:	6
Celkem veršů:	24
Jamb:	24 (100 %)