STROMY A SRDCE

Stanislav Kostka Neumann

STROMY A SRDCE
Mřežovím holých korun večerní větřík vane; z oblohy jako do run oblačný svit jim kane. V tom písmu z něžných liter na proměnlivém nebi za večerů i jiter mám lyrické své chleby. Krajina před okny mně z nich sladká sousta dává. Ó, srdce k staré hymně znova mi pobodává. Srdce však v jeseň vlídnou může jen zastenati. Nemá dnes chvilku klidnou pro tebe, zelená máti. 186

Kniha Básně 4 (in Spisy Stanislava K. Neumanna, svazek 10) (1984)
Autor Stanislav Kostka Neumann