PÍSNIČKA JAKO Z JINDŘICHA HEINA

Stanislav Kostka Neumann

PÍSNIČKA JAKO Z JINDŘICHA HEINA
Zdálo se mi, že mám svatbu s cizí, nevím jakou, ženou. Bylas při tom, stranou, s tváří úštěpačně zachmuřenou. A pak jsem Tě náhle spatřil kdesi v parku: hledíš k zemi, pláčeš pomalu a tiše velikými krůpějemi. Zdálo se mi, že jsem umřel. Oplakávaly mne ženy. Nebyla jsi mezi nimi. Smutně zely černé stěny. Pak byl pohřeb. Bylas v okně s přítelkyní v žlutém domě. Smála jsi se, hovořilas. Mluvily jste, myslím, o mně. 16. 5. 1927
301 K 19. květnu 1927

Kniha Básně 4 (in Spisy Stanislava K. Neumanna, svazek 10) (1984)
Autor Stanislav Kostka Neumann