Praha, Bratislava, Rusa, Varna.

Stanislav Kostka Neumann

Praha, Bratislava, Rusa, Varna. Stokrát myšlenka mi vzletí marna, lítost, radost, úzkost, naděje. Stokrát ptám se: V tomto okamžiku co as děláš v kupé, na parníku – stokrát dálka se mi vysměje. Dni jsou dlouhé, mysl škube sebou: co je s Tebou, drahá, co je s Tebou, slepým vězněm potácím se tmou, čekám jen, až světlo zas mi vrátíš, s bázní, zda svou radost neutratíš v strastech, jež má osud pro chudou. Dni jsou dlouhé, noci bouřek plny, přízrak vstává z rozbouřené vlny, a já vím jen, že mám o tě strach... Kéž Tvůj lístek, holoubek z Tvé dlaně, nese vzkaz, že pluješ požehnaně, sladká bárko má, tam na vlnách!

Patří do shluku

vlak, nádraží, kolejnice, kupé, stanice, kolej, rychlík, vagón, tunel, hvizd

107. báseň z celkových 461

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. LISTOPAD (Jiří Mahen)
  2. STARÁ PÍSEŇ (Jiří Mahen)
  3. Zamilovaným. (Bohdan Kaminský)
  4. MÍR A VOJNA. (František Odvalil)
  5. Orloj. (Jaroslav Vrchlický)
  6. Album. (Josef Svatopluk Machar)
  7. Kladnu. (Jan Daniel Korvín)
  8. Chansona Azraelova.*) (Antonín Koukl)
  9. ADDIO (Vladimír Frída)
  10. VÝMLUVY (Karel Dostál-Lutinov)