Praha, Bratislava, Rusa, Varna.

Stanislav Kostka Neumann

Praha, Bratislava, Rusa, Varna. Praha, Bratislava, Rusa, Varna.
Stokrát myšlenka mi vzletí marna, lítost, radost, úzkost, naděje. Stokrát ptám se: V tomto okamžiku co as děláš v kupé, na parníku – stokrát dálka se mi vysměje.
Dni jsou dlouhé, mysl škube sebou: co je s Tebou, drahá, co je s Tebou, slepým vězněm potácím se tmou, čekám jen, až světlo zas mi vrátíš, s bázní, zda svou radost neutratíš v strastech, jež má osud pro chudou. Dni jsou dlouhé, noci bouřek plny, přízrak vstává z rozbouřené vlny, a já vím jen, že mám o tě strach... Kéž Tvůj lístek, holoubek z Tvé dlaně, nese vzkaz, že pluješ požehnaně, sladká bárko má, tam na vlnách! 317