NAD ÚMRTNÍM LOŽEM SCHILLEROVÝM.

Adolf Bohuslav Dostal

Uctivé ticho ve světnici, a každý krok je stlumený: ten starý portrét s bledou lící tam v loži je tak studený! Vše jako bylo, jak tu stálo, když velký duch se k hvězdám zdvih’, jen ze srdcí sem nadýchalo stesknutí květů uvadlých. A duše stranou tuší posud stín paní Lotty stát a mrazit šer strázně toho života. A cosi k duši šepotá: v prach nutno vlastní štěstí srazit, pak teprv velkost půjčí Osud.

Patří do shluku

podzim, jeseň, podzimní, vzpomínka, listí, teskný, smutek, zašlý, zapadlý, chlad

868. báseň z celkových 1353

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. TICHÉ SLOKY. (Adolf Bohuslav Dostal)
  2. None (Karel Babánek)
  3. Když tichá noc se na zem sklání. (Josef Václav Sládek)
  4. Skizza večerní. (Augustin Eugen Mužík)
  5. I. JASMÍNOVÉ KVĚTY. (Jaroslav Vrchlický)
  6. VÝKŘIK. (Otakar Auředníček)
  7. 69. Šumí vichr hrany sadem, (Josef Kuchař)
  8. Červ. (Alfons Breska)
  9. Jdou chlady nocí, jdou chlady dní, (Viktor Dyk)
  10. STARÝ PARK NA PODZIM (Jaroslav Vrchlický)